Kvadratura z pohledu křesťana II.

01.10.2019 13:51

V se svém prvním článku o kvadraturách z pohledu křesťana, nebo spíše o "kvadratických" životních situacích nebo o kvadratickém působení jsem mluvil poměrně obsáhle. Dělat k tomuto článku závěr se již nehodilo, neboť jsem ho zakončil slovy, které odkazovali na bibli a na potřebu bibli číst a řídit se tímto slovem. Nyní bych se však k této tématice ještě jednou vrátil, za předpokladu, že jste si onen článek přečetli, víte, snad jste pochopili jak jsem ke svému závěru došel. Moje závěry vlastně nevychází ani tak z astrologie, jako spíš z duchovní životní zkušenosti, či lépe řečeno z reality či z praxe v duchovním oboru. Stojím před výzvou pokusit se nějak vysvětlit své chápání těchto věcí lidem bez praxe, neboť moje praxe už není o astrologii, ale o duchovním boji, o kterém jsem psal v onom článku, kde jsem citoval Pavla z Tarsu. Obrátil jsem se od astrologie, která pro mě byla čistě jen koníčkem a filozofií či teorií o životě a nepřinášela žádnou úlevu, ani řešení v praxi a začal jsem život žít. Obrátil jsem se od temnoty ke světlu, od otroctví ke svobodě, avšak vykonavatelem této svobody nejsem já, ale živý Kristus. Není to nějaký abstraktní pojem, ale někdo koho jsem poznal a kdo mi přinesl svobodu a světlo. Kdyby svoboda, radost a přátelství, jež jsem našel, byla jen pouhou utopistickou vírou, i tak by to stálo za to, neboť vidím rozdíl v životě před tím a v životě potom. Ale jelikož jsem zažil opravdové vysvobození, můj život se změnil o 180°, mnoha věcí, které jsem měl rád, jsem se vzdal, protože jsem zjistil, že mi nejsou prospěšné a poddal jsem se věcem, které pro mě nachystal Kristus. Jelikož jsem si nikdy takovou změnu neuměl představit a ani jsem k ní neměl důvod ani sílu dojít z vlastních sil, vděčím za to právě jemu, totiž někomu, kdo dokáže zrušit duchovní okovy, pouta hříchu a řetězy otroctví. Pro mě samotného toto jako důkaz stačí; byla to sice delší cesta, ale nakonec jsem došel k poznání jak na to. Můj závěr je prostý, o bibli bylo řečeno: "Ten, který dělá tyto věci, bude jimi živ". Proto nechci filosofovat, psát do větru, jakékoliv poznání bude zmařeno, kromě osobního poznání Ježíše Krista, to zmařeno nebude, neboť on je věrný až na věky.

 

Znovu k těm kvadraturám

Kvadratury, které vidíte v astrologii odpovídají zlému duchovnímu působení v životě každého člověka, ať už věříte v duchovno nebo ne. Jako nevěřící jste odsouzen si vystačit sám, jako křesťan tomu tak není, duchovní zlo lze zlomit, lze vyhnat a je možné přejít od smrti do života. Volím raději tento mírný jazyk než abych natvrdo řekl, že za veškerým zlým jednáním člověka stojí ďábel. Lidé to slovo nemají rádi. Líbí se mi ale to přirovnání ke Lvu: "Satan chodí kolem jako řvoucí lev a hledá koho by spolkl." Kvadratury mají moc vás pohltit, pokud nedokážete z konfliktu vyjít s odpuštěním. Kdo se příliš fixuje na minulost a prožívá trauma znova a znova, nakonec ho toto trauma může zlomit. Ne jinak tomu je s vojáky, kteří se vrátili z války a nedokážou se vypořádat s skutky, které napáchali. Bible je pro mě jediné měřítko, podle kterého mohu porovnávat co je zlo a co dobro. Věřím bibli, věřím, že je to Boží slovo. Bez tohoto poznání, i když budete bibli číst, nestane se pro vás mocnou zbraní k boření pevností a vysvobozování zajatých. Nebude mít ve vašem životě žádnou moc. Jen když Bohu věříte, a budete na toto slovo spoléhat a řídit se jím, pak budete mít moc k vykonání Boží vůle v životě vašem i vašich blízkých. Zabíjet je hřích. Když tedy voják zabije nějakého člověka, i když to častokrát je v sebeobraně, bez poznání Ježíše Krista se jen stěží dokáže doopravdy vyrovnat s následky že prolil něčí krev. V krvi je život. A hodnota života je nedoceněna. Kdyby byla, pak byste raději četli bibli a zjišťovali proč si Bůh vlastně vyžadoval zvířecí oběti (nápověda, stačí přečíst prvních pět knih bible - od Genesis až po Deuteronomium). Když tedy člověk spáchá takový hřích zabití (je úplně jedno jestli voják zabije člověka, nebo matka spáchá dobrovolný potrat), ovlivní ho to na celý život. Jediná cesta jak ven z takového traumatu je pak Ježíš Kristus. Jen on, Boží syn, má moc přerušit koloběh hříchu, ať už se bavíme o tomto následku zabití nebo o víře v karmu... Ale jsou tu i jiné hříchy a problémy, které si člověk může nést sebou. Například oběť sexuálního zneužívání ať už v dospělosti nebo v dětství - děje se to i v církvích - podle toho poznáme, že lidé, kteří páchají takové věci nejsou Ježíšovými učedníky, ale antikristové a jejich učení a jejich vliv není od Boha, ale od Satana. Tito vykonavatelé zla jsou v otroctví hříchu - jsou v otroctví "kvadratického vlivu" (doufám, že vám tento pojem vyhovuje, v křesťanských kruzích bych prostě mluvil o duchovním působení démonických sil). Jejich oběti si pak trauma nesou celý život, protože ani přes množství psychologů nedokážou účinně zapomenou a radovat se ze života. Jsou v otroctví, které jim způsobil někdo jiný. Kvadratury tedy připomínají tyto věci. Do popředí se dostává neodpuštění. Je to koloběh. Někdo zapomenout nechce, protože chce spravedlnost pro sebe. I kdyby ji ale našel, nedokáže změnit co se stalo. A připomínání traumatických věcí nikam nevede, dokonce ani to, že o nich mluvíte, jen to otevírá staré rány a zhoršuje to vaše reakci na podněty připomínající tyto negativní věci. Nepomůže vám ani to, že onen pachatel zla je přesvědčen, že se nic nestalo, například proto, že je mu už přes osmdesát a paměť už neslouží. Ale i tento pachatel je stižen kletbou. Trápí ho věci o kterých nemá ani ponětí, jsou to různé nemoci a různé konflikty s lidmi kolem sebe, které nedokáže vyřešit a nemá sílu je zvládnout. Tyto věci také dotyčného pachatele odsuzují k posmrtnému utrpení, kterému bible říká "peklo" (řecky gehena, hebr. še'ol). Ale zpět k oběti.

 

Konec koloběhu

Oběť má šanci být vysvobozena z tohoto prokletí jedině tím, že se sama nechá vysvobodit Ježíšem Kristem. Znamená to však najít tu pravou cestu, ne tu kterou znáte z televize. Chápejte, že katolická církev je jen jednou z mnoha heretických odnoží, které vznikli v průběhu staletí. Jsou to naprosto bezzubé organizace, které překroutili původní slovo Ježíše Krista a neřídí se jím a proto nemají žádnou duchovní moc. Nemohou vyhánět démony ani uzdravovat nemocné. Jejich kostely jsou plné zakázaného modlářského smilstva (sviňstva) a oni to považují za OK. Ale tak tomu není, Bůh tyto věci zakázal už od počátku, ale ti kteří odpadli od víry už v druhém století n.l. si našli důvody, aby se nemuseli prvním učením řídit. A tak je tomu až dodnes, prakticky ve všech křesťanských církvích, které jsem poznal. Ale přesto existuje pár jednotlivců, kteří měli to odhodlání jít za Bohem naplno a řídí se tím co po nich chce Boží slovo, bible. A ti budou zachráněni. Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Takže já vám chci jen předat toto poselství, naděj na přerušení bludného kruhu existuje, je to nadpřirozený zásah Ježíše Krista, který dokáže změnit vše a vyvést vás z prokletí, které vám bralo život a svobodu. Nejde jen o oběti sexuálního násilí, ale i jiného násilí, například domácího. Tyto věci, o kterých píšu je snazší chápat pro lidi, kteří si prošli utrpením, naopak pro lidi, kteří takové utrpení způsobují, pro ty je to těžké to pochopit a asi nepochopí, dokud sami neprojdou utrpením. To je důvod proč každý potřebuje projít utrpením, aby každý mohl najít Krista. Někteří lidé se však ani po nesčetných utrpeních neobrátí, tak to známe z příběhu faraóna, který odmítl propustit Boží lid. A nepropustil ho ani po deseti ranách, které Mojžíš v Hospodinově jménu seslal na Egypt. Poddejte se Bohu a vzepřete se ďáblu a uteče od vás. Je to tak jednoduché a prosté, ale mnozí to přesto odmítají přijmout, snad právě proto, že je to tak jednoduché. Nebýt utrpení nemohl být projít žádnou změnou, ale nebýt Krista, nikdy bych se přes utrpení nedostal ven ze tmy na světlo, neboť kdo žije ve tmě, potřebuje Světlo. A Světlo nepřijde dokud k němu sami nezavoláte jménem. O jakém utrpení to vlastně píšu? Rozhodně nemluvím o karmě, mluvím o utrpení v tomto životě. Zatímco lidé věřící v karmu tvrdí, že karma je třeba, já tvrdím že utrpení není žádoucí, ale někdy je nutné. Slouží-li učení o karmě tomu, aby člověk odmítl odpuštění Ježíše Krista, pak takové učení musím rázně odmítnout jako blud a cestu do pekel. Takové utrpení nemá nic společného s tím co učím: že odpuštění je nutné - potřebujeme ho všichni, ale má smysl jen pokud po přijmutí odpuštění přestaneme hřešit (nebo o to alespoň usilujeme). Učení Ježíše Krista není žádný med. Je to radikální učení, které říká, že máš přestat hřešit, jinak nemůžeš být spasen. Ježíš to sice řekl jinak, ale Ježíš nikde neřekl, že poté co ti Bůh odpustí hřích můžeš dál pokračovat v hříchu. To je vyčůranost, která nemá nic společného s pravým učením Ježíše Krista. První přikázání zní Budeš milovat Boha celým srdcem, celou svou silou a celou svou duší. A o jakém přikázání to Ježíš mluvil? Mluvil o tóře, tedy hlavně oněch prvních pět knih Mojžíšových. Je nemožné milovat Boha celým srdcem a přitom radikálně nezměnit svůj život. Boží očekávání jsou poměrně vysoké: je třeba mu dát úplně vše - jemu - ne nějakému církevnímu papalášovi! Jsem si dobře vědom toho, že je celá řada lidí, kteří toho mohli v minulosti využívat, aby manipulovali věřící a obohacovali se, ale to nemá nic společného s osobním vztahem mezi tebou a Bohem. Ostatně Ježíš tvrdil/tvrdí, že praví věřící se budou stávat obětí nespravedlnosti ze strany těch, kdo v něj nevěří, tak jako se to dělo prorokům v minulosti. Proto tato nespravedlnost není nic překvapivého, ale to neznamená, že se máme vědomě poddávat takovému působení zla. Vím-li tedy, že nějaký tzv. křesťan vlastně neslouží Kristu, ale anti-Kristu, pak není důvod se domnívat, že bych se měl takovému řízení poddávat. Já osobně považuji katolickou církev a katechismus za odnož anti-Kristovského učení stejně jako Svědky Jehovovi. Je dost těžko zde popisovat proč to tak mám, ale mé přesvědčení stojí do značné míry na poměrně důkladné znalosti bible, ale i na znalosti duchovního pozadí a vlastně i na praktikách manipulace a kontroly nad lidma, které v těchto heretických organizacích fungují. A tím vás nechci odrazovat od hledání Boha, jen říkám, aby jste si dali pozor na lidi, ale za každou cenu se řídili tím, co říká bible. Jinak promarníte svůj život jen teoretizováním o astrologii nebo v zajetí svých pudových záležitostí (kvadratických situací).