Co říká Bůh (bible) o astrologii a věštění
Astrologie je v tenachu/bibli zakázaná. V době, kdy Bůh tvořil tóru ve svém srdci a nechal ji zapsat proroky do knih, se lidé zabývali čarodějnictvím, magií jako věcmi, které používá satan pro manipulaci s nadpřirozenýma duchovníma silama, které ve skutečnosti manipulují s člověkem a zotročují ho a ničí. Tyto síly jsou skutečné a projevují se na duševní i hmotné rovině. Satan imituje Boha, nabízí moc a úspěch, veškerá magie je postavená na imitaci. Vše co stojí na principu něco udělám, něco si doma vystavím, aby mi to přitahovalo pozitivní energii, stojí na principu magie, protože to stojí na principu, že ta věc může něco změnit. Třeba tzv. lapače snů. Totální blbost, ale přitom z duchovního hlediska funkční věc, protože je to magie, která vlastně představuje pro člověka, který nespoléhá na Boha, ale na nějaký "okultní" předmět, prokletí. Ty prokletí jsou vyslovena v bibli, kterou považuji za Boží slovo a je jedno jestli toto poznání daný člověk má či nemá, vcelku pozoruji jak moc velké neštěstí a tragédie se odehrávají v životech lidí, kteří se upínají k léčitelství, šamanství, magii - i té nevědomé, výše zmíněné... V tóře se mluví o hvězdopravcích, což jsou lidé, kteří spoléhají na hvězdy a vedení hvězd. I když Bůh stvořil hvězdy k obrazu tohoto světa a vše co je v něm, například nebe a hvězdy na něm jsou obrazem těch nebeských věcí: nebe a andělů v nich. Víme, že satan, který se vzepřel proti Bohu, strhl třetinu andělů sebou a ti všichni byli svrženi z nebe.
Z bible, například kniha Exodus, se dozvíme, že egyptský faraon měl kolem sebe čaroděje - věštce, kteří používali magii - a jelikož víme, že Egypt byla země zkažená, plná hříchů, sexuálního smilstva (tj. hříchy jako nevěrnost, nemorálnost, promiskuita, modlářství, prostituce) a modloslužby, víme i to, že tito čarodějové a věštci nemohli znamenat nic dobrého (Exodus 7:11, 7:22, 8:3,8:14, 8:15, 9:11).
Proto je astrologie v bibli zakázaná: Leviticus 19:26 "Nebudete jíst maso s krví, nebudete se obírat hadačstvím ani věštěním."
Leviticus 20:27 "Muž či žena, v nichž by byl duch zemřelých nebo duch věštecký, musejí zemřít. Ukamenují je. Jejich krev padni na ně."
Jinými slovy, pro lidi, kteří měli věšteckého ducha v té době nebyla již pomoc a jediné řešení bylo je zabít, jednak, aby byl potrestán jejich hřích a taky proto, aby byl Izrael očištěn od hříchu. Protože Bůh řekl: oddělte se a buďte svatí.
Deuteronomium 18:10 "Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj."
Všechny tyto pojmy bychom vlastně neměli chápat odděleně jako samostatné pojmy, protože tak tomu není; navzájem se prolínají a mají podobný význam. Bůh prakticky v celé bibli, veškeré věštění a spoléhání na jiné síly než na Boha odsuzuje, ale věštění a spiritualismus, je odsouzen jako smrtelný hřích, za který v době Mojšíž nebo bohabojných židovských králů by člověk zaplatil svým životem.
Jistěže máme sklon zpochybňovat Boží slovo a omlouvat si ho, nějak si to racionálně vysvětlit, ale to je jen náš lidský rozum, který je v neposlušnosti vůči Bohu, ve vzpouře proti němu a ve své vlastní pýše si dělá co chce. V tomto smyslu je i ona křesťanská nevíra modlářstvím, nevíra ve smyslu, že křesťané odmítají uvěřit vážnosti Božího slova, že by platilo stejně jako platilo tenkrát, jsou totiž pokusy vykládat Boží slovo tak, že co platilo kdysi už neplatí dnes, jakoby Boží slovo nebylo věčné a neměnné, jakoby Bůh nebyl stejný včera, dnes i zítra. Bůh je stále tentýž a bude stejný odvěků až na věky. "Bez víry je však nemožné se mu zalíbit, neboť ten, kdo přichází k Bohu, musí věřit, že Bůh je a že těm, kteří ho pilně hledají, dává odplatu" Žd 11:6. Snaha věřit jen tomu, co je racionálně zdůvodnitelné je stejné jako modlářství a modláře Bůh zavrhuje. Když Ježíš vstal z mrtvých, Tomáš odmítal uvěřit zprávám od žen, že vstal z mrtvých a že s ním mluvily. Ježíš pak přišel do místnosti, kde byli učedníci a tam pokáral nevěřícího Tomáše slovy: "Dej svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící." a "Tomáši, uvěřil jsi, protože jsi mě viděl. Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili."
Další verše
Deuteronomium 18:14 "Tyto pronárody, které si podrobíš, poslouchají mrakopravce a věštce, ale tobě to Hospodin, tvůj Bůh, nedovolil." Nedovolil Božímu lidu poslouchat astrology... ani věštce.
Abych byl objektivní, v bibli jsou i věštecké znamení od Hospodina, to je ale postavené na tom, že člověk uctívá Hospodina a jeho se doptává, jeho hledá celou svou duší a jeho poslouchá:
1 Královská 13:3 Téhož dne dal i věštecké znamení: "Toto je věštecké znamení, které ohlásil Hospodin: Hle, oltář se roztrhne a popel z obětí, který je na něm, se rozsype."
Je to vlastně proroctví, které potvrzovalo, že to co se stalo, bylo Slovo Boží, že Bůh je skutečný a není radno překračovat jeho rozhodnutí.
1 Královská 13:5 Oltář se roztrhl a popel z obětí se z oltáře rozsypal podle věšteckého znamení, které muž Boží učinil na Hospodinův pokyn.
Kromě hadačství a věštění jsou zde zmínky o obětování pohanskému "božstvu" Molokovy nebo Ba'alovi (slovo ba'al má však v hebrejštině minimálně 3 významy: 1) manžel 2) pán 3) označení pro falešného Boha, kterému Pelištejci/Filištíni či Keenanci obětovali lidské oběti; kvůli těmto a jiným činům Bůh rozhodl vybít tyto národy).
2 Královská 17:17 Prováděli své syny a dcery ohněm, obírali se věštěním a hadačstvím a propůjčovali se k činům, které jsou zlé v Hospodinových očích, a tak ho uráželi.
2 Královská 21:6 Svého syna provedl ohněm, věštil z oblakù a obíral se hadačstvím, ustanovil vyvolávaře duchù a jasnovidce; dopouštěl se mnohého, co je zlé v očích Hospodina, a tak ho urážel.
1 Paralipomenon 10:13 Tak zemřel Saul pro svoji zpronevěru; zpronevěřil se Hospodinu, protože nedbal na Hospodinovo slovo. Dokonce se dotazoval věštího ducha.
2 Paralipomenon 33:6 Své syny provedl v Údolí syna Hinómova ohněm, věštil z oblaků a obíral se hadačstvím a čarováním, ustanovil vyvolavače duchù a jasnovidce; dopouštìl se mnohého, co je zlé v očích Hospodina, a tak ho urážel.
Kdo se těmi věcmi zaobírá má Boha za svého nepřítele a má ho v nenávisti. To je třeba brát vážně, protože lidé často uvěří lžím, jenže satan se vydává za anděla světla a lže od počátku. Od samého počátku satan lže lidem, aby ničil jejich vztah s Bohem, satan totiž odpočátku velmi záviděl člověku jeho blízký vztah s Bohem a tak se rozhodl, že to zničí.
Izajáš 44:25 "Hospodin ruší znamení žvanilù a z věštcù činí pomatence, obrací mudrce nazpět a jejich poznání mate."
Týká se nejen lidí co se zajímají o astrologii, ale i lidí co se zabývají léčitelstvím, esoterikou, budhismem (tam jde jejich bláznovství do extrému) a činí blázny i z jejich příbuzných, kteří v přítomnosti těchto lidí tráví svůj čas. Duchuvní vliv těchto věcí je hmatatelný a viditelný, lidé to ale svádí na jiné příčiny (tj. racionální omlouvání viz výše), řeknou třeba: ten člověk má špatnou karmu nebo: má kvadratury v horoskopu... Jenže duchovní příčinu, hřích člověka a jeho dopad na kvalitu života nikdo nevěřící nechápe. Stejně tak nemůže chápat ani to, že vysvobození z prokletí a zlých vlivů těchto věcí lze dosáhnout jen skrze obrácení a následování Ježíše Krista, který je jediným prostředníkem mezi člověkem a Bohem, který zemřel za naše hříchy místo nás, abychom již nehřešili, ale žili svatý život pro Boha.
Prorok Izajáš se zmiňuje o lidu, který věští - mluví o nevěře - smilstvu, prostituci či cizoložství (hebrejsky zoná - je za to trest smrti)
Izajáš 57:3 "Předstupte sem, vy, synové té, která věští z mrakù, potomstvo cizoložníka a nevěstky!"
Je to postaveno na jednu rovinu. Neznamená to, jen že ta osoba byla sexuálně nečistá, ale i to, že je to ekvivalent, jedno a to samé... Věštění je to samé jako cizoložství vůči Bohu.
Ezechiel 13:9 "Moje ruka je pozdvižena proti prorokùm, kteří mají šalebná vidění a věští lež. Nebudou náležet do kruhu rádcù mého lidu, nebudou vepsáni do soupisu izraelského domu a nevstoupí na izraelskou púdu. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin."
Na tomto výroku je zajímavé to, že tito lidé opravdu měli nějaké vidění a věřili tomu, že jsou od Boha a přesto Bůh řekl, že to není od něj.
Taky si můžete říct, že ty věci jsou vytrhnuté z historického kontextu, jenže prorocké knihy, ale často i žalmy mají nadčasový charakter a rámec. Boží slovo je věčné a lze ho použít znovu a znovu na stejné situace. Nejvíce poznáš v srdci, že něco mluví k tobě a že se to dá vztáhnout na situaci, která je dnes. Takže i když se někdy zdá, že použiju slovo vytržené z kontextu (bylo to přece psáno někomu jinému) a já přesto mohu, veden Duchem Božím toto slovo použít na konkrétní aktuální situaci a na tomto slově rozlišovat dobro od zla, Boží vůli od svodů satana. Nadčasovost Božího Slova (tanachu) potvrzuje i Ježíš svými slovy: Lk 22:37 "Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: `Byl započten mezi zločince.´ Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje."; Lk 24:44 Tehdy jim řekl: "Toto jsou slova, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v Prorocích a v Žalmech."; J 5:39 "Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ona svědčí o mně."; J 5:46 "Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neboť on psal o mně".
Kniha Daniel a planetáři
Také v knize Daniel se hodně píše i o planetářích:
Daniel 1:20 Pokud šlo o porozumění moudrosti, které od nich král vyžadoval, shledal, že desetkrát předčí všechny věštce a zaklínače, kteří byli v celém jeho království.
Daniel 2:2 Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem.
Daniel 2:10 Hvězdopravci králi odpověděli: "Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc.
Daniel 2:27 Daniel králi odpověděl: "Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři.
Daniel 4:4 Přišli tedy věštci, zaklínači, hvězdopravci a planetáři. Vyprávěl jsem jim sen, ale jeho výklad mi nemohli oznámit.
Daniel 5:11 Je v tvém království muž, v němž je duch svatých bohů. Za dnů tvého otce bylo shledáno, že je osvícený a zběhlý v moudrosti, která je jako moudrost bohů. Král Nebúkadnesar, tvůj otec, ho ustanovil nejvyšším z věštců, zaklínačů, hvězdopravců a planetářů, ano, tvůj otec, králi,